Sibiřanka diktuje Tvořím obsah pro firmy & sdílím, jak to dělám

5 základních podob redakčních plánů

Redakční plán. Obsahový plán. Content plán. Postplan. Říká se tomu všelijak, ale pořád se bavíme o tomtéž: o přehledu jednotlivých dílů obsahu + rozvrh, kdy mají jít ven. Ať tvoříte články, videa nebo social posty, jde o sakra užitečného pomocníka.

jak na obsahové (redakční) plány / post plány
Ilustrace: Alena Brunhilda Burneleit

Všimla jsem si jedné věci: když školím obsah, redakční plán je pro většinu „studentů“ (obvykle správce malých projektů) novinka. Jasně, protože na osobní blog nebo Instagram ho potřebujete málokdy. Jakmile ale chcete z toho, že „jste vidět online“, taky něco mít, dejte mu šanci.

A pokud dokonce chystáte obsah „pro někoho“ (šéf, klient), tak to už je redakční plán docela zásadní součást procesu.

Proč vůbec řešit redakční (obsahové) plány?

Redakční plán, to jsou témata nasypaná na hromádku, kterou si následně roztřídíte a seřadíte do potřebného pořadí a pouštíte ven tehdy, kdy se vám to hodí.

V ideálním případě umí sledovat, jestli a co už máte hotovo nebo co k tomu ještě potřebujete zařídit/vymyslet/vytvořit apod. Je to taková mapa nebo jízdní řád. :-)

Předchází mu strategie, z níž by měly být jasné základní tři body:

  1. Co se snažím říct ⇒ okruh témat
  2. Komu se to snažím říct ⇒ tonalita
  3. Proč to říkám ⇒ záměr

No a redakční plán pomáhá rozvíjet první bod:

  • mluvit o svých tématech tak často, jak potřebuju ⇒ vím, jaká bude frekvence a načasování
  • střídat je tak, jak potřebuju ⇒ hlídám si poměr témat
  • vědět, jak na tom je každý jeden střípek obsahu (post, článek, podcast, video…), co mi ještě chybí k dodělání a kolik na to mám času ⇒ mám jasné workflow
  • případně i jestli s ním souhlasí taky ti, kdo do toho mají co kecat ⇒ klient i já vidíme, co (a na kdy) se schvaluje / jestli už máme schváleno

Redakční plán by měl v první řadě sloužit vám a ne vy jemu. Takže finální podoba je čistě na vás. V tomto článku najdete různé tipy, jaké nástroje využít, ale žádný není perfektní pro všechny. Možná vám pomůžou moje excelové šablony v různé „hloubce detailu“.

Pro mě je podoba redakčního plánu nikdy neuzavřený proces. Když mi v něm chybí sledování toho nebo onoho, dodělám si na to chlíveček/rozlišovák nebo najdu nový nástroj.

Tady je pět základních úrovní; většinou se budete pohybovat v jedné z nich.

Jak moc být v obsahovém plánu detailní?

Varianta 1
Plán-neplán aneb metoda žáves

Metoda žáves, tedy žádné velké sraní, je dostačující, když o nic nejde, nebo když taháte obsah, jako když se odvíjí toaleťák. Nápad – vytvořím – publikuju. Nápad – vytvořím – publikuju. V jakém pořadí? V jaké frekvenci? Neřeším.
Ne, tohle není redakční plán, ale kdybych ho sem nenapsala, rozhodně se dozvím, že mi tu chybí. :-)
Ilustrace: Alena Brunhilda Burneleit

Žáves bohatě stačí třeba pro:

✏️ One-man show, co jede samospádem

S nikým nic neplánujete, neschvalujete, a obsah vzniká, tak co.

Má to tak třeba můj muž se svými kapitánskými zápisky a postřehy na blog Za vlnou vlna, kam sype reportáže z plaveb, jak šly za sebou, a na Twitter, když se zrovna něco jachtařského děje.
✏️ Projekt/profil, kde fakt o nic nejde

Jestli se ozvete teď nebo za rok, s tématem X nebo Y, to je fakt jedno. Obsahem totiž nikam nemíříte. Ne každý musí někam mířit.

To je případ většiny osobních profilů. A je to úplně oukej.
✏️ Situace, kdy jste spokojení s frekvencí obsahu a nemáte potřebu plést si na sebe bič

Tečka.

Varianta 2
Ta úplně nejjednodušší verze, když Taháte obsah jako králíky z klobouku

Projekty, které se nezodpovídají nikomu výš (nepíšete pro klienta nebo to nehrotí), nezáleží u nich na čase vydánínejsou závislé na jiných vstupech/aktivitách, ale máte od nich nějaká očekávání, si můžou klidně dovolit plánovat jenom trošku.

Typické je, že takový redakční plán:

  • Ignoruje zařazení do konkrétního času = nemá kalendář.
  • Netlačí na dodržování konkrétní frekvence (ale může).
  • Obsah vzniká organicky, jak tvůrce zrovna napadne. Ten si je pak jen prohazuje do správného pořadí, třeba proto, aby nemluvil několikrát za sebou o tomtéž.

Prostě si vymýšlíte různé věci do šuplíku klobouku a pak je taháte ven v tom správném pořadí.

Ilustrace: Alena Brunhilda Burneleit

Takový typ redakčního plánu mám třeba tady na blogu. Mám vyhrazený pravidelný čas, kdy píšu, a je fuk, kolik stihnu. Často dělám paralelně na více věcech a hodně z nich nechávám odležet v různém stadiu rozpracovanosti. Držím si proto jednoduchý přehled, co už mám (a v jaké fázi) a jak bych to chtěla posílat ven.

„Redakční plán“ pro blog Sibiřanka diktuje: přehled rozpracovaných nápadů (jednotlivá políčka), jejich stav (vybarvuju si je, když jsou dopsané), kategorii a přibližné pořadí, v jakém je asi budu chtít pouštět ven (spojuju je šipkou).

Jak by králíci z klobouku mohli vypadat jinak:

  • lístečky/post-ity
  • řádky v excelové tabulce
  • karty v Google Keep nebo podobném nástroji; rozšířený Keep je třeba Milanote [odkaz obsahuje můj referral kód]
  • karty v Trellu
  • textový dokument

Tedy cokoli, kam zanášíte vstupy bez závislosti na čase, vidíte je na jedné hromadě a pak snadno prohazujete jejich pořadí. Případně, pokud jste hodně Ordnung muss sein, dovolují nějak označovat i stav („nápad × rozpracováno × hotovo” apod.).

Pro koho se králíci hodí asi nejlépe:

  • volné tvůrčí projekty bez návaznosti na události, spuštění prodeje čehokoli
  • obsah nezávislý na sezoně

Králíky z klobouku jsem taky používala pro klientskou práci – ale jenom v prvním kole.

Nejdřív jsem si vytvořila XY příspěvků na podobné téma, a pak je jenom rozdělila k publikaci v konkrétním čase. K časovaným postplanům se dostaneme.

I tady je tabulka přizpůsobená tomu, co jsem potřebovala: v tomhle případě headline, text i to, jaký produkt řeším a jestli je potřeba k tomu něco ještě sehnat (vyfotit).

Varianta 3
Obsah, který řeší pořadí, aby „mu to slušelo“

…je Instagram. :-)

Na Instagramu se řeší grid, no. To už všichni víme.

Myslíte si, že takhle se to seřadilo náhodou? Kdepak. | Screenshot je z profilu InkPotStories

Jediné, co na to potřebujete, je vhodná aplikace. Ta vám vytvoří virtuální tabulku, kam sázíte připravené obrázky, a dovoluje měnit jejich pořadí, dokud nevypadá ideálně. Na zatím prázdná místa, kam musíte ještě něco vymyslet, můžete vložit vycpávku.

Třeba Planoly umí u postu všechno, o čem instagramer sní (a mimochodem, právě vidíte post, co nikdy nešel ven, protože jsem to s ním prokoučovala až do zimy)

Dejte si akorát pozor, aby taková appka byla ověřená Facebookem = nehrozí, že vám někdo čmajzne účet, protože jste do neověřeného nástroje vložili svoje uživatelské jméno a heslo. Seznam ověřených apps je tady.

Co je na Instagramu jednou nad sebou, zůstává navždy nad sebou. Naopak plánování postů vedle sebe hrozně svazuje ruce. Držení konceptu sloupečků je mnohem snazší.

 

Proč to tak je?

Ilustrace: Alena Brunhilda Burneleit

Jak se dá plánovat Instagram:

  • v některé z ověřených aplikací
  • na pankáče v dokumentu, kde si vytvoříte tabulku a do té vkládáte obrázky
  • na ještě většího pankáče poskládaný ve složce v počítači, kde si nastavíte velké čtvercové ikonky tvořené danými fotkami (ano, i to už jsem viděla)
  • nebo jednoduše když myslíte na to, že budoucí nahraná fotka bude nad tou, která je nyní číslo tři (cože?!)
  • případně když jedete šachovnici jako třeba @crovltava
Můj megapunk redakční plán pro klientský Instagram z pravěku, kdy plánovací apps moc nejely; zato jsem si mohla zřetelně psát, i co má být ve které (content producerem dodané) fotce. :-)

Pro koho se plánování v gridu hodí:

Pro každého, kdo z libovolného důvodu řeší estetiku celého profilu. Tečka.

Většina IG tvůrců cvaká obsah náhodně, nechává si ho v šuplíku a pak jen skládá do správného pořadí. Podobné to ale je i pro profily, které počítají s tím, že ten a ten den má jít ven ta a ta informace. Obojí se dá zvládnout v gridové aplikaci, jen v druhém případě budete víc myslet na kalendář (často bývá k dispozici).

Ahem, klidně ale můžete dál pokračovat s nevygridovaným Instagramem. Pokud mají fotky podobný styl a téma – nebo pokud je vám to egál. Však víte.

PS: Pamatujete, jak vypadal Instagram, když bylo ještě každému fuk, co tam dává?

Varianta 4
Ani vágní, ani přesný: redakční plán v tematických blocích (hybrid)

Když víte, že tehdy a tehdy je vaše hlavní téma to a to. Ale kdy přesně půjdou jednotlivé příspěvky ven, to je vám šumák.

Já to z klientské práce skoro neznám, zato správci malých projektů a propagace vlastního podnikání budou mít takové redakční plány asi nejradši.

Ilustrace: Alena Brunhilda Burneleit

Redakční plán v tematických blocích je takový hybridek mezi králíkem z klobouku a plánováním konkrétních příspěvků na konkrétní dny. Stačí si pro daný týden nebo dokonce měsíc viditelně poznamenat, že byste se teď tématu měli věnovat = nezapomínat vytvářet pro něj obsah. A každý den, když sedáte k práci, se třeba zamyslet, jestli dneska zrovna neděláte na něčem, co by v rámci tématu stálo za sdílení.

Jak může hybrid vypadat:

  • (dlouhodobá) událost v kalendáři
  • tabulka nebo jiný přehled s časovým výhledem na týdny/měsíce, kde si zaznamenáváte, čemu se budete v daném období věnovat
Já jsem třeba dělala přehled takhle, ale rozhodně to není dogma.

Pro koho se hybrid hodí:

  • občasné vylepšení králíků z klobouku, když zrovna potřebujete nachystat obsah vztažený ke konkrétnímu období nebo události
  • projekty, které si spravujete sami, a chcete ukazovat, na čem aktuálně pracujete nebo co se vás teď zrovna týká; případně volnější projekty pro klienty, kteří nehrotí, jestli jim nachystáte obsah na pátek nebo pondělí
  • influenceři, kteří mají postovat „nějak touhle dobou“

Varianta 5
Konkrétní příspěvky v konkrétní čas

Takhle vypadá většina klientské práce nebo plánování obsahu ve větších týmech. A je dost zásadní u projektů, kde je dnešní aktualita zítra už passé.

V pondělí vydáváme A, ve středu B a v pátek jde ven C. Jasné? Jasné!

Ilustrace: Alena Brunhilda Burneleit

Na konkrétní plánování můžete mít klidně jenom přehled témat přiřazených ke konkrétnímu času, nebo rovnou do detailu připravené příspěvky.

Jako nástroj vám do určité míry poslouží dokument/tabulka sdílená v týmu (gDrive). Ale rozhodně to není enough ve všech případech.

📅 Jen téma přiřazené na konkrétní čas, jedna platforma (pro libovolný obsahový projekt)

Prehistorie z roku 2013. Samotné příspěvky šly k naplánování jinak, tady jsem si jenom držela přehled, co kdy bude & kontrolovala, aby byl obsah různorodý (v rámci možností).

Tady se bavíme o libovolném obsahu (blogy, videa, podcasty…, ale i social posty). Tematický rozpad v tabulce kdy jde jaké téma je pro všechny použitelná varianta. Konkrétní obsah pak připravujete a publikujete na dané platformě.

Pokud vám tedy stačí jenom vědět, kdy jde co ven, ideální řešení je tabulka nebo kalendář (pro týmovou spolupráci samozřejmě sdílené).

📅 Jen téma v konkrétní čas, kde potřebujete hlídat více věcí (pořád pro libovolný obsahový projekt)

To už je tabulka složitější, rozmáchlejší.

Pořád ještě by se dala použít pro libovolný obsahový projekt, jen si do těch políček budete psát poznámky, o čem to je, nebo co třeba ještě musíte připravit.

Můžete třeba sledovat, co půjde na kterou platformu, a v jakém je to stavu.

Barevná označení, prolinky, zkratky pro zodpovědné osoby… To je na vás.

Můžete taky sledovat, v jakém stavu jsou jednotlivé kroky (i pro víc různých sítí).

Tip: odkazujte z tabulky na místo, kde jednotlivé kroky řešíte, např. zadání na design nebo s jakým e-mailovým předmětem jste danou věc řešili s někým dalším… (Co konkrétně sledovat a jak záleží na workflow projektu.)

K vydání jednoho článku na Tchibo Blogu se váže víc věcí, které je potřeba hlídat v různých nástrojích ⇒ odkazuju přímo do nich. Kdyby mě přejel autobus, kdokoli to může vzít za mě.

Obejdete se i bez tabulky. Podobnou práci zastane třeba Trello. Ale tabulka je z mého pohledu nejpřesnější.

📅 Hotové příspěvky ke schválení a následné publikaci (jen pro sociální sítě)

Jednotlivé blogové články už těžko nacpete do tabulky, kdežto konkrétní posty by do ní klidně psát šly. Vyzkoušeno za vás.

Archiv všech archivů: redakční plán z roku 2012 ve sdílením gDrive (který jsem si pro článek musela stáhnout z vlastního starého tweetu). Dal by se používat i dneska, pokud by vám nechybělo verzování textů a náhled obrázků. Všimněte si, že nahoře je přehled dlouhodobých témat, a ta jsou potom převedená do konkrétních dnů.

Často už ale tabulka opravdu nestačí. Výborně slouží nástroje pro plánování social media postů. Obvykle stojí nějaký bakšiš, ale umí:

  • vytvořit příspěvek přesně tak, jak bude vypadat na dané síti,
  • nechat ho projít schvalovací strukturou (postupně probublává ke všem lidem, co k němu mají co říct),
  • sledovat historii změn [některé nástroje],
  • počkat třeba na to, až designér dodá obrázek,
  • nastavit publikaci v konkrétní čas.

Nástrojů jsou mraky. Vygooglete si social media planning tools a vyberte si, co odpovídá vašim požadavkům, platformám a rozpočtu. (Plus minus aktuální by mohl být tento přehled.)

Já mám v oblibě Zoomsphere, který má navíc česky mluvící podporu. Modul pro publikaci a schvalování stojí kolem 4 000 Kč/měsíc. Ale vám může klidně vyhovovat cokoli jiného. Hledejte, zkoušejte trialy zdarma, osahejte si to. :-)

TIP: Základní plánování už většina sítí nabízí sama o sobě. V tom případě ale 1) neumí žádné schvalování a verzování a 2) nenabízí přehled v kalendáři, členění do témat a podobně.

  • Facebook: na samotné stránce nebo v Creator Studiu. (Na CS potřebujete business manager.) Pozor, tady se občas plánovaná publikace nepovede, ale to se děje vážně jen občas.
  • Instagram: pouze v Creator Studiu.
  • Twitter: v oficiální aplikaci Tweetdeck.

Bonus na závěr: Tabulky, které si můžete přiohnout podle sebe

Nate, tady máte připravené tabulkové šablony různých typů, které si můžete přiohnout podle sebe.

A to je všecko. Další tipy a rozšíření vítám v komentářích. :-)

Zaujal vás článek? Ráda vám dám vědět, až vydám nějaký další. Přihlaste se k newsletteru.

Autor textu

Marie Háková (Grafová)

Jsem editorka a „social media copywriter“ (píšu na zakázku jako každý jiný copík, ale specializuju se právě na toto médium). Bloguju o tom, jak tvořím obsah, aby se i vám vymýšlelo a psalo lépe. Proč se mi říká Sibiřanka? Inu, zeptejte se průměrného Pražáka, kde leží moje rodné Beskydy…

Sibiřanka diktuje Tvořím obsah pro firmy & sdílím, jak to dělám