Sibiřanka diktuje Tvořím obsah pro firmy & sdílím, jak to dělám

RubrikaPoznámky na okraj

Osobní postřehy a věci, co mě zrovna napadly.

V posteli je to klasika. Na záchodě to občas dělá každý, ale nikdo o tom nemluví. A kde si čtete vy?

Klasika: do postele si nosím pořádné, tlusté „dějovky“ (detektivky, fantasy, romány a tak vůbec). Jsou taky bezva na dlouhé cesty vlakem a jako záchranné čtení když jsem nemocná.

  • Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo
  • Andrzej Sapkowski: Sága o Ciri a zaklínači
  • Suzanne Collins: série Hunger Games

Nejlepší knihy pro čtení na záchodě jsou ty rozkouskované: sbírka fejetonů, román psaný jako deník apod. Malé celky tak akorát zaplní čas, který… tam trávíte, no.

  • Dave Barry: Dospěju, až umřu
  • Daniel Glattauer: Dobrý proti severáku a navazující Každá sedmá vlna
  • Irena Obermannová: Tajná kniha

Na krátké cesty do práce (obecně cesty po Praze) mám ráda knihy, nad kterými se musí trochu přemýšlet (filozofie, studie atp.). 15 – 30 minut je tak akorát čas na to, abych přečetla malý kousek a pak nad ním trochu přemýšlela.

  • Alain de Botton: Náboženství pro ateisty
  • Marcus Chown: Kvantová teorie nikoho nezabije
  • Zbyněk Vybíral: Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci

Na parapetu u gauče mám vždycky položené obývákové čtení: něco hutnějšího a trochu přemýšlecího, co můžu číst čtvrt hodiny i půl večera.

  • Don Thompson: Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů
  • Vladimír Vondráček & František Holub: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie
  • Juraj Šebo: O socialismu s láskou

Jednu knížku mám schovanou v kuchyni. Čtu ji jen jednou za čas, když se vzbudím nad ránem; na další spánek už je pozdě (než znova zaberu a projdu spánkový cyklus, bude zvonit budík) a na vstávání ještě brzo. To si pak uvařím velký hrnek čaje, udělám snídani a rochním se v knížkách, které už znám nazpaměť.

  • kterýkoliv díl Harryho Pottera (ok, nejlepší je Vězeň z Azkabanu)
  • cokoliv od Haruki Murakamiho (dtto – Norské dřevo)
  • série Francouzek (Mireille Guilianová: Fracouzky netloustnou)

No a pak jsou knížky, do kterých se prostě zamiluju a tahám je s sebou všude (z postele přes MHD do kavárny). Výhodou jsou skladné paperbacky (kabelková velikost), nebo ještě lépe vydání pro Kindle.

  • Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
  • Torsten Petterson: Skryj mě ve svém srdci
  • Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně

Nemluvě o čtení na pláži, zromantizovaném čtení na louce (alergie a brouci, yay!), lavičce v parku…

Nakresli mi beránka

Všichni moji kamarádi (a já taky) propadli nové závislosti: social aplikaci Draw Something.

Když se zeptáte dětí ve školce, kdo umí kreslit, přihlásí se všichni. Ve dvaceti už (skoro) nikdo. Co se to s námi děje, že zabíjíme vlastní kreativitu?

— volně citováno, zdroj nenajdu (klidně nahoďte)

Podle Malého Prince umíme malovat všichni.

App Draw Something vás „nutí“ nakreslit 1 ze 3 nabízených věcí a váš protějšek ji musí uhodnout. Na oplátku dostanete obrázek od něj a hádáte zase vy. V základní sadě máte ke kreslení 4 barvy, několik různých stop tužky a gumu. Stačí to.

Miluju Draw Something, protože mě nutí přemýšlet out of my comfort zone a protože si hraje se sémantikou. Občas se u toho cítím jako Josef Čapek a občas jako retard.

Nakreslete mi beránka. Můj nick uhádnete.

Ještě jednou o Kindle aneb Proč studuju radši z papíru

Koupila jsem si analogovou knížku. Ke studiu jsou totiž mnohem lepší než elektronické. Kindle je výborný, ale jen pro beletrii a noviny.
tweetnuto 27. 5. 2011

Proč, proč?! ptali se mě na Twitteru.

Inu… Záleží na mechanice učení. Kindle je skvělý pro lineární konzumaci textu. Já se lineárně učit neumím, ale zato tak čtu knížky určené pro zábavu.

Papírové vydání Umberta Eca - Jak napsat diplomovou práci a otevřená čtečka Kindle se složkou beletrie
Dilema: Číst z papíru, nebo ze čtečky? Volím papírové studium a elektronickou zábavu.

Proč je (pro mě) studium na Kindle nepohodlné

Kindle postrádá možnost vizuální orientace v knize. Čtete stránku za stránkou a když se chcete vracet, buď mačkáte tlačítko pro listování, nebo znáte / tipnete si číslo strany.

Možná to tak vnímají jen lidé s fotografickou pamětí / ti, kdo jsou zatíženi spíše na vizuální dojem, ale papírová knížka má jednu (zatím) nenahraditelnou vlastnost: Můžete ji vzít do ruky a jedním pohybem se posunout o desítky stránek jinam, tak, jak vám radí odhad. Prostě VÍTE, ve kterém místě jste narazili na pasáž, kterou si chcete přečíst znovu. Při čtení beletrie se mi to stává jednou za uherský rok a tuhle UX klidně oželím výměnou za to, že čtečka je lehká a skladná. Při studiu listuju, vracím se zpátky a pak zase přeskočím kapitolu, porovnávám nové a staré informace. Listování mi pomáhá pochopit kontext. To je hlavní důvod mé studijní papírofilie.

Několik dalších postřehů na téma papírová vs. elektronická učebnice

  1. Kdyby elektronické učebnice měly přehledný obsah (tzn. byly funkčně členěny do kapitol a podkapitol), moje studijní papírofilie by výrazně polevila. Mohla bych totiž listovat po paměti, přeskakovat některé části a k jiným se vracet.

    Zapnutá čtečka Kindle s vydáním deníku Aktuálně.cz
    Takto je v Kindle zpracováno zpravodajství. Bylo by skvělé, mít takto přehledně uspořádané i učebnice.

    Mimo to bývají ebooky často špatně vysazené, jak vám vysvětlí Typomil. České e-knihy nesežene většinou jinak než pololegálně a kvalita pak často bývá děsivá. (Proč někdo naskenuje knížku a pak jednotlivé obrázky vloží do Wordu, to nepochopím.) Učebnice nejsou k sehnání prakticky vůbec.

  2. Mám ráda ruční poznámky. Pomáhají mi vytvořit si osobní vztah k látce a lépe pochopit to, co se z knihy učím. (Na gymplu jsem si velmi poctivě dělala zápisky z hodin a maturitní otázky jsem psala ručně. Z těch tištěných jsem se učila odhadem o 70% pomaleji. Nepočítám do toho čas investovaný do přečtení, pochopení a zpracování látky, díky kterému ale bylo výsledné učení rychlejší.)

    Kniha s poznámkami na okraji
    K textům, o kterých přemýšlím, si připisuji poznámky.

    Kindle umožňuje zapsat si k jednotlivým pasážím poznámky a ukládat „výstřižky“ (zvýraznit pasáže a uložit je do zvláštního souboru). Má to pár výhod a nevýhod:

    • Poznámky v papírové učebnici mám vizuálně svázané se zbytkem textu, samostatně mi jsou k ničemu.
    • Na Kindlí klávesnici se píše dost pomalu, trochu mě to rozčiluje.
    • Pokud po sobě nepřečtete ani nákupní seznam, jsou elektronické poznámky určitě lepší. :)
    • Kindlí výstřižky jsou podle mě super pro citáty a myšlenky, které nechcete zapomenout. Určitě by byly skvělé i pro bibliografické poznámky ve školních pracích, ale neumím si představit, jak bych je zaznamenávala (posuzující by byl asi nervózní z toho, že stránka nesedí oproti tištěnému exempláři). Taky mě trochu štve, že jsou všechny výstřižky (ze všech knih) uloženy v jednom společném souboru. Pro studium mi to připadá neobratné.
    • Edit: Problematiku výstřižků doplnil v komentářích Marek Prokop. Doporučuji přečíst.
  3. Uznávám, že vyhledávání v knize podle klíčových slov je killer feature elektronických verzí.
  4. Obsah tištěné učebnice svými poznámkami dotvářím. K myšlenkám právě čteného autora přidávám to, co znám už z dřívějška a souvisí to s tím, co studuju teď. Když mě praští do nosu nějaká nová souvislost, šup tam s ní. Do elektronické knihy se zasahuje jen stěží.
Sibiřanka diktuje Tvořím obsah pro firmy & sdílím, jak to dělám